Proces dávkového vaření je v mnoha papírnách dobře nastavený, optimalizovaný a pravděpodobně i ve velmi dobrém stavu. Přesto zde stále existuje značný potenciál ke zlepšení – zejména v minimalizaci ztrát výroby a kvality během obtížných situací v digesterové části (např. vyprazdňování digesteru, vyrovnávání spotřeby páry, sekvence digesterů při odstavení jednoho z nich atd.).
Program sekvencí, který řídí výrobu v digesterové části, nelze testovat a ladit přímo na běžícím provozu. Efektivním řešením je řízení virtuální digesterové části. Reakce řízení na většinu složitých scénářů může být bezpečně testována a laděna pomocí simulace.
Funkčnost „programu sekvencí digesterové části“ lze tedy testovat a optimalizovat s využitím „virtuální digesterové části“.
Uživatel virtuální digesterové části může simulovat všechny rizikové situace, které narušují sekvenci jednotlivých digesterů, a sledovat reakci řídicího programu. Virtuální digesterová část se skládá z jednotlivých digesterů simulujících proces vaření, ovlivněný vlhkostí dřeva, koncentrací chemikálií pro vaření, tlakem páry a dalšími relevantními procesními proměnnými a omezeními.
Pro vyhodnocení výsledků řídicího programu jsou důležitá různá kritéria: stupeň delignifikace (kappa číslo), spotřeba páry, rovnoměrnost spotřeby páry a samozřejmě dostupnost zdrojů, jako je volná vyprazdňovací linka a dostatek prostoru v vyfukovací nádrži. Tento přístup umožňuje, aby byl sekvenční program připraven řešit i složité provozní situace v digesterové části.